„Pijte bublinky!“ radily mnohé moudré urozené dámy, které ve Francii v 19. století vedly takzvané šampaňské domy. Madame Louise Pommery nebo Madame Veuve Cliquot obhajovaly přednosti šumivých vín a tvrdily, že žádný jiný nápoj není tak osvěžující, tak přizpůsobivý co do druhu jídla či příležitosti, tak elegantní a ušlechtilý. Tyto argumenty sice uváděly ve snaze udělat šampaňskému reklamu a propagaci, platí však dodnes. Druhou stranou mince je skutečnost, že šampaňské je synonymem slova „luxusní“ a zůstává poměrně drahé.
Ne každý čtyřúhelník je čtverec, čili zmatení pojmů
Naštěstí nejen ze šampaňského živ je člověk! Vynikající šumivá vína najdeme všude ve Francii, nejen v oblasti Champagne. Vyrábějí se sice stejným způsobem jako originální šampaňské, nesmějí se však označovat stejným názvem. Jazyková praxe však celou věc poněkud zjednodušuje: například v polštině se slovo „šampaňské“ uznává jako označení každého šumivého vína. Předně je pohodlnější než delší a techničtější pojem „šumivé víno“ a zadruhé používání eponym je v polštině běžné. Stačí pochopit právní rozlišení, jež připomíná známé matematické pravidlo: každé šampaňské je šumivé víno, ale ne každé šumivé víno je šampaňské. Zákon tento název vyhrazuje pouze pro vína vyrobená v oblasti Champagne, v souladu s určitými konkrétními pravidly, jimiž je definováno označení AC Champagne. Šampus vyrobený stejným způsobem v jiných oblastech je nutno označovat jménem crémant. A o jakém způsobu výroby je vlastně řeč?
Šampaňská metoda
Tato metoda, vynalezená v oblasti Champagne, se nazývá sekundární fermentace v lahvi a považuje se za nejušlechtilejší způsob výroby šumivých vín. Dlouhou dobu byla známá jako „šampaňská metoda“. Později kvůli ochraně autorských práv se jí dostalo nového názvu: klasická metoda. Spočívá ve vystavení vína stočeného do lahví dalšímu procesu alkoholového kvašení. V důsledku toho velice pomalého procesu ve vínu vzniká oxid uhličitý, který tvoří ty drobné a trvanlivé bublinky, které si tolik užíváme. Zbytek kvasinek, jenž po sekundární fermentaci zůstává v láhvi, navíc zanechává jemnou, ale velmi lahodnou vůni topinek a koláčů. Proto mají klasická šumivá vína velmi komplexní aroma a chuť: jsou plná a zároveň svěží. Proto při výběru šampusu hledejte tento důležitý údaj: vyrobeno pomocí méthode classique!
Kde seženete crémant
Touto metodou se vyrábí každé francouzské víno označené crémant, stejně jako ve Španělsku vína typu cava. V celé Francii existuje osm označení se slovem crémant v názvu, který také přesně určuje původ hroznů: Crémant de Bourgogne se vyrábí v Burgundsku, Crémant d’Alsace v Alsasku a tak dále. Největší množství vín crémant se vyrábí v údolí Loiry, což je velká a rozmanitá oblast přetékající vínem s jednoznačně zemědělskou krajinou, posetou mnoha zámky podél řeky. Zde pěstovaná odrůda Chenin blanc dosahuje zvlášť dobrých výsledků v podobě zdejšího Crémant de Loire. Kromě tak slavných oblastí, jako jsou Alsasko, Bordeaux a Burgundsko, se v crémant v menším vyrábí i v Savojsku a v departementu Jura. Tato vína mají jednoho významného společného jmenovatele: vynikající poměr ceny a kvality! Každé víno crémant, dokonce i to nejlepší, které zraje déle než rok, je podstatně levnější než originální šampaňské.
Marcin Zatorski
